Ostatky

Masopust, známý také jako Ostatky, je třídenní lidový svátek, jehož podstata sice není spojena s liturgií, ale přesto respektuje běh církevního kalendáře. Slaví se ve dnech předcházejících Popeleční středě, zahajující 40denní postní období před Velikonocemi. Díky pohyblivému datu Velikonoc je Masopust rovněž pohyblivým svátkem.

Přípravy na Masopust začínají v "tučný čtvrtek" nebo také nazývaný "tučňák", kdy tradice říká, že by měl člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl sílou provázen celý následující rok. Hlavní masopustní zábava se rozjíždí o "masopustní neděli" s bohatým obědem, který nezabírá příliš mnoho času. Poté se všichni přesunou do hospody, kde se tančí a baví až do pozdních nočních hodin.

Masopustní pondělí a úterý jsou také ve znamení zábavy a tance. V mnoha vesnicích se koná "mužovský bál", přístupný pouze ženatým a vdaným. Vrcholem Masopustu je úterý, kdy vesnicemi procházejí průvody maškar, provázené masopustními divadelními představeními, obvykle zinscenovanými žáky. Masek není pevně daná pravidla, a záleží na kreativitě a šikovnosti "maškarád", jaké taškařice provedou. Maskaři jsou hojně pohoštěni jídlem a pitím, což přispívá k rozpustilosti a veselí atmosféře. Mezi tradičními maskami najdeme medvěda, klibnu, jezdce na koni, žida s pytlem, bábu s nůší, kominíka se žebříkem, a mnoho dalších.

Masopustní zábava většinou končí přesně o půlnoci, kdy ponocný zatroubí na roh a vyzve všechny k návratu domů, protože nadešla Popeleční středa a s ní období předvelikonočního půstu. V některých místech může být zakončena symbolickým "pochováním basy", což signalizuje, že hudebníci si v postním období nezahrají. Lidé věří, že pokud budou tančit přes půlnoc, mezi nimi se objeví ďábel, někdy v podobě cizince v zeleném kabátě.

Historie Masopustních oslav sahá až do 13. století, ačkoli svátek pravděpodobně má kořeny v období předkřesťanském. Odkazy na Masopust lze nalézt ve starých rukopisech, jako například v "Řeči nedělní a sváteční" z roku 1392. Začíná svátkem Tří králů 6. ledna a vrcholí v Masopustní pondělí a úterý čtyřicet dní před Velikonocemi.

Název "Ostatky" má na Moravě svá lidová jména, například "fašank", "masopust" nebo "karneval". Pojmenování "fašank" vychází ze zkomolení německého Fasching, zatímco "karneval" má původ v románských jazycích a může být odvozeno z latinských slov "carne" (maso) a "vale" (odejít), což názorně vystihuje situaci spojenou s konzumací masa během Masopustu.

Masopustní oslavy jsou spojeny s tradičními průvody masek, které končí symbolickým "pochováváním basy". Tyto průvody obcházejí obce a města, účastníci jsou hoštěni jídlem, pitím a obdarováváni penězi. Příkladem takového průvodu je Ostatkový průvod pořádaný Sborem dobrovolných hasičů Sokolnice.

Masopust je časem radosti, zábavy a společenského setkávání, kdy lidé zapomínají na starosti a tancují do půlnoci, aby přivítali období před velikonočního půstu.